ÚVOD

 

 

 

 

Co je to SARACIA? Místo, na které se dostávám ve svých snech? Čas, který nikdy nekončí ani nezačíná? Krásná exotická květina s drobnými kvítky? Ve fantazii lidí může mít toto slovo tisíc různých podob, ale u mě má jen jeden jediný podstatný význam. Název Saracia spojuje jméno mého prvního vlastního psa - fenu Sáru a mě samotnou, schovanou pod přezdívkou Cia.

 

sarah Pes je naším nejlepším přítelem. Provádí nás už věky věků a díky jeho skvělým schopnostem se stal nepostradatelným. Kdo se jednou stal majitelem pejska, zůstane jím po celý svůj život. A stejně je to i se mnou. Když mi bylo 11, přivezli moji rodiče našeho prvního pejska, pudlíka Benjamina Jasperra ze Zimníku. Byly to naše první zkušenosti, naše první radosti. Ben byl určitě osobnost a v našich srdíčkách zaujal velice významné místo. Bohužel na jaře po Velikonocích roku 2004 nás navždy opustil. Byl to pejsek nás všech, můj, mých rodičů, mé sestry. Až ve svých 23 letech jsem si uskutečnila svůj dávný sen a pořídila jsem si svého vlastního psa, svého prvního rhodéského ridgebacka, plemeno, které jsem od svých 13ti let tolik obdivovala.

Sarah se narodila 3. 5. 2001 v Nové vsi pod Pleší a od první chvíle, co jsem ji uviděla, jsem cítila, že jsme si souzené. Díky Sáře se mi otevřel úplně jiný nový svět. Díky ní jsem poznala tolik nového, tolik krásného, hodně jsem se od ní naučila a spoustu věcí se zase naučila ona ode mě. Sára byla od malička velice učenlivá, trpělivá, soustředivá a snaživá. Ráda se učila novým věcem, snažila se všemu hned porozumět. Využila jsem její povahy a začala chodit na různá cvičiště, kde jsme získali spoustu dalších zkušností.

V jejích necelých dvou letech jsme vstoupili do Záchranné brigády kynologů Praha, kde působíme dodnes. Život se Sárou je jako procházka růžovou zahradou. Nejen, že mi dělá velkou radost, ale její oddanost a věrnost nezná mezí. Díky ní jsem se rozhodla, že si pořídíme druhého ridgebacka, fenečku z chovatelské stanice Ranua.

 

megiNa Zyrunku jsme čekali půl roku, ale než jsme si ji přivezli, stalo se ještě něco neplánovaného. Přesně v den, kdy se malá zrzka narodila, našla Sára v potoce pohozené štěňátko křížence menšího vzrůstu. Bylo malé asi jako morče a dle veterináře asi 4 až 5 týdnů staré. Nejdřív jsme ho adoptovali jen na víkend, ale asi tomu osud chtěl, nalezenec našel místo v našich srdcích a my se ho už nedokázali vzdát. Sice jsme měli 3 zájemce, ale nedokázali jsme ho dát pryč. Tak do naší smečky přibyla malá Meginka. Přinesla nám do života štěstí a radost. Je to velice šikovný pejsek s povahou aktivního pracanta. Nyní je z ní také pes záchranář.

 

Posledním pejskem naší smečky je právě Zyrunka (Bazyrah Ranua). Zyra je stále optimisticky naladěná fenka. Je to takový veselý kašpárek a věčná hračička. Pořád by si jen hrála a dělala blbosti. Pracovat ale také umí. S páníčkem Jardou začala nejdříve s loveckým výcvikem. Moc jí to bavilo a také se jí dařilo, ale páníček měl trošku jiné ambice a cíle do budoucna. Tak Zyrunka dle vzoru svých dvou starších "sestřiček" našla místo v záchranařině. Krom "zachraňování" se věnujeme rekreačně i agility, coursingu nebo scooteringu.

 

S pejsky se dá dělat tolik věcí a tak skvěle zaplnit volný čas. Krom toho si díky podobným činnostem prohlubujeme a upevňujeme náš vzájemný vztah, což je také velice důležité.

 

Po dlouhé době soužití s pejsky jsem se rozhodla obohatit své zkušenosti o zkušenosti chovatelské. Zakladatelem mého chovu Saracia by měla být právě Zyrunka. Vybrali jsme jí krásného perspektivního ženicha. Jsem sama napjatá, co všechno mě ještě čeká. Přeci jen to budou naše první štěňátka. Už teď ale vím, že budu dělat maximum pro to, aby naše štěňátka vyrůstala v co nejlepších podmínkách a byla vychovávána s naprostou láskou a péčí. To beru jako samozřejmost (více v sekci "štěňata").

 

sarciaNaši psi nejsou jen dobrými pracanty, jsou především skvělými společníky a přáteli. Každý z nich je něčím originální, něčím jiný. Každý má svůj charakter, své zvláštnosti, svoji osobnost, ale všechny je mám ráda, každý pro mě něco velkého znamená. Dokáží se spolu s námi radovat z každé maličkosti, cítí naši bolest, když se trápíme a stojí při nás za každých okolností. Jsou to totiž praví přátelé. Budu si jich ctít a vážit si jich po celý svůj život. Nikdy nezapomenu, co pro mě dělají a co pro mě znamenají. Dávají mi víc, než by si člověk mohl přát. Jsem jim za to vděčná a budu stále jejich velkým dlužníkem.

© 2005 by Neferneri


TOPlist