CZ UK

 

VRH "A" - ARISTO STOUT

Leonek odešel do psího nebe 7.4.2009 (osteosarkom)


 

ARISTO STOUT
černý 1
  • nestandardní pejsek (zálomek na ocásku)
  •  

  • plnochrupý
  •  

  • výška:
  •  

  • váha:
  •  

  • tetovací číslo: 4089
  •  

  • majitel: Jaroslav Boháč, Příbram

 

"Stout" = statný, pevně stavěný. Největší cvalík z vrhu. Je to takový flegmoušek, zajímá ho především jen jídlo. Jeho denní režim je přisát se ke struku, vydržet nejdéle ze všech a pak si pořádně schrupnout. Doma na něj volají Leon a jako jediný ze štěňátek zůstal nakonec s mámou Zyrou

 


černý 2 černý 3 černý 4 černý 5 černý 6 černý 7 černý 8 černý 9 černý 10 černý 11 černý 12 černý 13 černý 14 černý 15

 


 

Zprávy z nového domova

 

Ahojky dvounozí lidičkové, narodil jsem se 27.3.2006 v 02:51 h jako druhý v pořadí. Už když jsem se narodil, tak jsem byl pořádný kousek. Mamině jsem při porodu dal pořádně zabrat. Na svět jsem se klubal necelé dvě hodinky a vážil jsem úctyhodných 710 gramů. Od chovatele jsem dostal jméno Aristo Stout Saracia, ale říkají mi Leon. Mám ještě čtyři sestřičky a tři brášky. Po narození jsem měl pouze dvě hlavní starosti. První byla sehnat něco dobrého do bříška a tou druhou byl spánek. V mém ranném věku je spánek velice důležitý. Víte co takový cvalík jako já spotřebuje energie na svůj růst? Sotva jsem povyrostl a otevřel očka, tak jsem začal prozkoumávat svět kolem mne. Rád jsem škádlil své sourozence (hlavně když spinkali) a neustále jsem hledal maminu, protože jsem od ní vždy dostal něco dobrého na zoubek (tedy zatím jen na dásničku, protože jsem ještě zoubky neměl). Ale jak říkají zkušení " nic se nemá přehánět," a tak jsem se ponejvíce věnoval spánku. Spokojeně jsem si u svého chovatele řádil se sourozenci dva měsíce. Naučil jsem se spoustu užitečných věcí. Například jak přeprat svého brášku, jak poškádlit sestřičku či schovat se pod maminčin ocásek. Také jsem se naučil sednout, lehnout a to hlavní štěkat. Bylo to fajn, protože jsem za to dostal něco dobrého. Občas se na mne přijel podívat jeden dvounohý človíček, který si mne chtěl odvézt do nového domova. Protože se mému chovateli budoucí páníček nelíbil a nalezl ve mne skrytý talent, tak se rozhodl, že si mne nechá. Když mi byly skoro tři měsíce, tak jsem se přestěhoval do malé vesničky nedaleko Příbrami do rodinného domku se zahradou. Stal jsem se maminčiným i páníčkovým mazánkem. Má to své výhody i nevýhody. Tak třeba si chcete hrát či se bojíte, máte mámu po ruce a ta vás zachrání. Ale také jste stále pod jejím dohledem. Páníček je na mne hodný a rád mi podstrojuje. Prý abych se měl dobře a správně rostl. Také mi dal na spaní veliký pelíšek. Ale ten už moc nepoužívám, protože mám vlastní postýlku. Nebojte se, máma má také svou. Ale stejně nejraději spí v postýlce s páníčkem. V novém domově jsem si našel nového kamaráda. Jmenuje se Iči a je to černý kocourek. Vůbec se mne nebojí, spí se mnou v postýlce a dokonce si se mnou hraje. Také si rád zadovádím s mámou. Koušu ji do nohou, do krku nebo cumlám ouško. Mou další oblíbenou zálibou je promenáda po záhoncích. Páníček mi pak hubuje a já nevím proč. Vždyť rýpat se ve hlíně a sem tam vytrhnout nějaký plevel je taková zábava. Hlínu mám pak úplně všude. Když musí páníček odejít do zaměstnání, tak jsem doma s mámou samotný. Někdy je mi dlouhá chvilka, a tak začnu přemýšlet, jak si ji zkrátit. Mám spoustu hraček na hraní, a tak se mohu vyblbnout. Rád pářu svého plyšového méďu. Také jsem dostal na hraní páníčkovy pantofle. Páni, je to velká zábava, když mohu vše zorcupovat na kousíčky. Jakmile se páníček vrátí z práce, vezme nás na prochajdu. Chodíme se procházet do lesa. Tam se dá dělat věcí. Třeba hrát s páníčkem na schovku nebo prozkoumávat nová místečka. Zkrátka si život užívám jak to jen jde. O víkendech často jezdím se svými psími kamarády trénovat poslušnost a jak říká páníček záchranařinu. To vám je někdy zábava. Jezdíme do skoro rozbouraných domů, a tam mi dvounohý kámoš mává dobrotami před čenichem a chce abych štěkal. Sotva se rozhodnu zaštěkat, tak mi chce s dobrotami utéct a někde se schovat. Jenže to mě páníček pustí a já se vydám kámoše hledat. Když ho najdu, tak na něj začnu štěkat a štěkám tak dlouho, dokud nepřijde páníček. Potom jsou všichni na mne moc hodní a dají mi spoustu dobrot. Od prosince si páníček domů přivezl nového psíka. Je úplně jiný než jsem já a máma. Je takový moc chlupatý a není zrzavý. Zaslechl jsem od páníčka, že je to ovčoun a říká mu Oli. Je o půl roku starší než jsem já. Naštěstí jsem se s Olim perfektně skamarádil a hraji si s ním na honěnou. Je to zábava tahat ho za chlupy a potom mu utéct. Nejprve jsem se bál, že si mě páníček nebude tolik všímat, ale teď vím, že svůj čas pečlivě rozděluje mezi nás všechny. Na jaře chci páníčkovi ukázat jak jsem poslušný a proto půjdu na zkoušku z poslušnosti ZOP, což je základní ovladatelnost psa a na ZPU 1. Proto pečlivě cvičím poslušnost a hlavně stopičky. Stopičky je také velká zábava. Představte si, že jdete po louce a páníček vám řekne stopa no a já jen dám čenich k zemi a jdu a jdu. Cestou jsou položené dobrůtky a na konci jich je plná mistička. To je panečku motivace. Haf, haf mějte se hezky a poslouchejte své páníčky Leon.

© 2005 by Neferneri


TOPlist